Sorumutu Konsellu Ministru loron 25 fulan Janeiru tinan 2012

IV GOVERNU KONSTITUSIONÁL

SEKRETARIA ESTADU KONSELLU MINISTRU

.............................................................................................................................................

KOMUNIKADU IMPRENSA

Sorumutu Konsellu  Ministru loron 25 fulan Janeiru tinan 2012

Konsellu Ministru hala’o  sorumutu iha kuarta-feira, loron 25 fulan Janeiru tinan 2012, iha Sala Sorumutu Konsellu Ministru nian, iha Palásiu Governu, iha Díli, no  analiza ona:

1. Aprezentasaun Relatóriu kona-ba Dezenvolvimentu Sustentável iha Timor-Leste

Dokumentu ne’e, elabora husi Ministériu Ekonomia no Dezenvolvimentu liuhusi kolaborasaun hamutuk ho (Programa Nasoens Unidas ba Dezenvolvimentu) PNUD,  hodi halo preparasaun ba Konferénsia Rio+20 Nasoens Unidas nian ba Dezenvolvimentu Sustentável, ho nia objetivu atu aprezenta orientasaun sira ba dezenvolvimentu ida ne’ebé sustentável no amigu ba ambiente iha Timor-Leste, tuir no hodi kompleta ho Planu Estratéjiku ba Dezenvolvimentu tinan 2011-2030.

Iha tinan 2002, hafoin liu tiha restaurasaun independénsia, hala’o Konferénsia kona-ba Dezenvolvimentu Sustentável iha Díli ba Timor-Leste. Konferénsia ne’e ho nia tema mak”Hakat Foun Ida” hodi buka forma sira ne’ebé oin-seluk atu dezenvolve país. Partisipante sira identifika ona prinsípiu sira dezenvolvimentu sustentável  nian hanesan pontu partida ba konstrusaun Timor-Leste nian.

Liu tiha tinan sanulu, hodi halo preparasaun ba Konferénsia Rio+20 Nasoens Unidas nian kona-ba Dezenvolvimentu Sustentável, Timor-Leste fó hakat boot ida bainhira identifika ona nia forsa no nia frakeza sira atu bele konsege hetan modelu ida ba dezenvolvimentu sustentável. Ba ne’e, hahú hala’o ona inventáriu boot ida ho polítika, lei, regulasaun atividade no projetu sira, nune’e mós dezafiu sira iha nível setoriál. Bazeia ba kontestasaun sira ne’e, mak halo ona relatóriu ida ne’ebé identifika forsa, dezafiu, oportunidade no pontu partida potensiál sira ba sustentabilidade. Hafoin liu tiha fulan Novembru tinan 2011, organiza tiha workshop ida iha Díli ne’ebé envolve parseiru sira hotu-hotu atu diskuti konkluzaun setoriál sira, fahe prátika di’ak no kria esforsu hamutuk ba tempu oin mai.

Relatóriu ida ne’e halibur prosesu hirak ne’e hotu hodi hala’o progresu jerál País nian, hahú kedas iha Independénsia Timor-Leste nian iha tinan 2012, hodi buka dezenvolvimentu ida sustentável no dalan ba ekonomia ida ne’ebé mak matak liu.

   Ba leten