Orsamentu Retifikativu aprova ona husi Parlamentu Nasionál laiha votus kontra

Orsamentu Jerál Estadu (OGE) Retifikativu,ho valór konsolidadu hamutuk dolar amerikanu billaun 1,77, hetan ona aprovasaun iha votasaun finál globál husi Parlamentu Nasionál, iha sesaun plenária iha loron 24 fulan-agostu tinan 2023, ho votus afavór 41, kontra zeru no abstensaun 23.  Orsamentu Retifikativu aprova ona husi Parlamentu Nasionál laiha votus kontra

Proposta Lei ne’e inklui alterasaun dahuluk ba Lei n. 15/2022, loron 21 fulan-dezembru, kona-ba Orsamentu Jerál Estadu ba tinan 2023 no ba Lei n. 2/2022, loron 10 fulan-fevereiru, kona-ba Enkuadramentu Orsamentu Jerál Estadu no jestaun finanseira públika, no alterasaun daruak ba Lei n. 8/2008, loron 30 fulan-juñu, kona-ba Lei Tributária.

Orsamentu ne’ebé oras ne’e aprova ona iha despeza ho valór dólar amerikanu 439.060.944 ba asuntus ekonómikus, dólar amerikanu 24.965.254 ba abitasaun no infraestruturas koletivas, dólar amerikanu 94.411.189 ba saúde, dólar amerikanu 136.974.446 ba edukasaun no dólar amerikanu 253.389.284 ba protesaun sosiál.  Orsamentu Retifikativu aprova ona husi Parlamentu Nasionál laiha votus kontra

Primeiru Ministru, Kay Rala Xanana Gusmão, iha ninia diskursu aprezentasaun Proposta Lei, hateten katak “Governu Konstitusionál IX totalmente komprometidu ba polítika fiskál ida ne’ebé haree liu ba dezenvolvimentu ekonómiku país nian, ne’ebé sei administra gastu no reseita sira ho forma rogoroza no efisiente, atu promove filafali konfiansa, la’ós de’it husi sidadaun sira maibé mós husi investidór sira.

Ho alterasaun ida-ne’e montante transferénsia autorizada husi fundu petrolíferu tun husi dolar amerikanu billaun 1,35 ba dolar amerikanu billaun 1,21.

 

url: https://timor-leste.gov.tl?lang=tp&p=33634