Sorumutuk Ekstraordináriu Konsellu Ministru 31 Maiu 2010

GOVERNU KONSTITUSIONAL BA DA-IV

SEKRETARIA ESTADU KONSELLU MINISTRU

……………………………………………………………………………………………………………………………

KOMUNIKADU IMPRENSA

Sorumutuk Ekstraordináriu Konsellu Ministru 31 Maiu 2010

Konsellu Ministru iha Segunda ne’e, 31 Maiu 2010 hala’o sorumutuk ekstraordinária, iha Sala Sorumutuk  Konsellu Ministru nian, iha Palásiu Governu, Dili, no aprova tiha ona:

1. Alterasaun ba da-uluk, ba Lei n.º 15/2009, loron 23 Dezembru, ne’ebé mak aprova Orsamentu Reseita Minarai nian sira.

Konsellu Ministru hato’o medida hirak adisional no esensial hodi bele kumpri objektivu hirak estabelese tiha ona ba Tinan 2010. Medida hirak ne’e mak inklui oinsá atu aproveita oportunidade hirak foun hodi bele hetan prioridade hirak Governu nian, liu-liu atu hala’o lalais dezenvolvimentu ekonomiku nasiona ne’ebé mak sai nu’udar meiu ida efektivu liu atu aumenta bem-estar ema barak nian.

Orsamentu rektifikativu mos hatama despeza urjenti no inevitável balun ne’ebé mak la bele prevé iha aprezentasaun Orsamentu Estadu nian iha Parlamentu Nasional, iha loron 15 Outubro 2009.

Parte boot liu husi despeza hirak adisionál ne’e destina ba iha infra-estrutura, turizmu, komérsiu no indústria, solidariedade sosial, administrasaun estatal no ba Governu tomak.

Total aumentu ba despeza sira, ka Orsamentu Rektifikativu hamutuk $177,985,000. Aumentu ida ne’e konsentra ba iha kategoria Kapital Dezenvolvimentu ($34,201,000), Rikusoi no Servisu ($58,470,000) no Transferénsia Públika ($79,241,000, ne’ebé mak tama mos $31,356,000 hosi transferénsia liña hirak ministeriu nian ba  Pakote Dezenvolvimentu Desentralizasaun nian).

Nu’udar ita hatene ona katak Pakote Dezenvolvimentu Desentralizasaun nian ne’e, aprovadu hosi Dekretu-Lei n.º 2/2010, loron 18 Fevereiru, Dekretu ne’e aprova prosedimentu hirak espesial atu halaoa servisu konstrusaun sivil hirak ho valór bele to’o $USD 250,000 ba iha emprezas hirak lokal iha Sub-Distritu sira.

Medida foun hirak prinsipal balun, haré husi kategoria despeza nian mak  hanesan tuir mai:

Kapital Dezenvolvimentu

Kategoria ida ne’e refere ba iha despeza hirak nesesáriu atu bele halao investimentu ba Dezenvolvimentu Infraestrutura nian hirak báziku iha Timor-Leste:

Rikusoi no Servisu

Kategoria ida ne’e nia objektivu mak atu sosa rikusoin no servisu hirak ne’ebé mak Timor-Leste seidauk bele produz ho kuantidade ne’ebé sufisiente.

Transferénsia hirak Públiku ências

Kategoria ida ne’e refere ba pagamentu hirak relasiona ho hamenus moris-kiak no atu tau matan ba ema hirak ne’ebé moris iha situasaun hirak difisil tanba la iha osan, maski ema sira ne’e kaer papel importante ida iha harí Paíz ida ne’e.

Prevé kuantia ida ki’ik iha kategoria Kapital Menor atu sosa ekipamentu no meiu transporte sira, nune’e mos atu selu funsionáriu públiku sira nia saláriu.

Inisiativa hirak ne’e la’o lós tuir Objektivu hirak Governu nian ba Tinan 2010 no hamutuk ho área hirak prioritáriu ne’ebé estabelese ona iha Sumáriu (Liafuan Badak) Planu Estratéjiku Dezenvolvimentu Governu nian. Governu, kaer kompromisu atu hala’o investimentu estratéjiku sira iha projektus infraestrutura laran, projektu hirak ne’ebé mak bele kontribui ba objektivu dezenvolvimentu nasional.

Orsamentu rektifikativu mos inklui atu aloka fali rekursu entre Ministériu sira atu bele kumpri programa Governu nian no atu bele alkansa objektivu hirak Governu hato’o ona. Realokasaun hirak ne’e la aumenta despeza sira, maibé, hatudu medida hirak diak liu ba jestaun finanseira.

Ba tinan 2010, proposta ba rektifikasaun Orsamentu sei aumenta nivel despeza nian sira  sai  tokon $ 837.981

 

Konsellu Ministru analiza mos:

1.Planu Elektrifikasaun, hodi bazeia ba Enerjia hirak Renovável.

Haré ba enerjia hirak renovavel nia importánsia, iha kuadru estratéjiku dezenvolvimentu ba médiu no longu prazu, no  ba buat hiral sei fraku mak Governu Konstitusional ba da-IV, estabelese tiha ona iha ninia programa konjuntu boot ida husi liña mestra konabá polítika enerjétika ne’ebé mak hatur liu-liu iha dalan oinsá atu hetan enerjia alternativa hirak renovavel, hodi bele garante emerjia hirak presija ba konsumu domestiku no indústria nian, maibé tenki haré mos ba meiu-ambiente ne’ebé mak tenki sai diak, hodi buka tuir objektivu hirak tuir mai:

Governu loke tiha ona programa forte ida konaba elektrifikasaun nasional, ne’ebé mak mai husi harí Sentral Elektrika ida oleu pezadu nian no rede elektriku nasional no rural, hodi mos kaer kompromisu ida atu estuda projektu hirak konaba enerjia renovavel sira ne’ebé mak atu dezenvolve hodi bele hakbiit elektrifikasaun ida ne’ebé mak bazeia mós ba enerjia hirak renovável, hodi nune’e bele sai hanesan Enerjia Nasional Mista. Konaba ida ne’e, Sekretaria Estadu Politika Enerjétika nian haruka atu hala’o estudu ida klean no luan, nu’udar hala’o tiha ona husi empreza portugés Martifer, ne’ebé iha espesializasaun konabá área ida ne’e.

Objektivu prinsipál hosi estudu ida ne’e nian mak atu defini planu ida global, konkretu no tuir faze, ne’ebé bele kontribui ba distribuisaun enerjia luan liu tan ba iha ita nia Rai laran tomak, hodi bazeia ba iha fonte hirak renovável.

Estudu ne’ebé hala’o tiha ona ne’e inklui avaliasaun ida ekzaustiva ba rekursu renovavel prinsipál hirak sei iha. Analiza tiha ona mota hirak prinsipál iha Timor ho ninia objektivu atu bele identifika poténsia hirak konabá atu hetan aproveitamentu hidroelektrika nian sira, hodi harí torre atu sukat anin nia forsa hodi bele kalkula poténsia atu produz enerjia bazeia ba fonte enerjia ida ne’e. Avalia tiha ona mos poténsia rekursu loro-matan nian no biomassa no zonal hirak potensial atu haburas enerjia.

Estudu ne’e hetan konkluzaun katak iha potensial ida ás tebes ba produsaun elektrisidade hahú husi enerjia hirak renovável, liu-liu iha nível hídrika (forsa be nian (252 MW) no forsa anin nian (72 MW). Identifika tiha ona mos poténsi ida relevante iha nivel enerjia loro-matan nian, biomassa/RSU no dada forsa be nian.

Identifika tiha ona mos projektu liu 50 ho poténsia hanesan instalasaun hamutuk 451 MW.

Governu hanoin katak fundamental mak aposta ida iha enerjia renovavel sira ba ita nia Rain no bele potensia kresimentu no dezenvolvimentu Timor Leste nian:

Sei permiti mos atu hamenus gás husi estufa nian iha liu tonelada tokon 3 ho CO2 ne’ebé ekivalente.

url: https://timor-leste.gov.tl?lang=tp&p=3151