Governu Konstitusionál VIII ninia mandatu halo tinan rua

Seg. 22 juñu 2020, 18:02h

Governu Konstitusionál VIII marka ohin, loron 22 fulan-juñu, ninia mandatu ba tinan rua. Tinan rua ne’ebé liu ho serbisu maka’as, iha ne’ebé Governu hasoru obstákulu oioin, hanesan nesesidade, hafoin simu pose, atu estabelese lalais fali normalidade polítiku-finanseira no atu kumpre kompromisu Estadu nian ho impaktu iha rekuperasaun ekonomia nian, liuhusi aprovasaun ba Programa Governu nian no Orsamentu Jerál Estadu tinan 2018 nian.

Primeiru-Ministru, iha nia diskursu simu pose nian, hateten katak “Governu VIII hahú nia misaun “iha momentu ne’ebé desizivu ba dezenvolvimentu, modernidade no progresu ita-nia demokrasia joven ne’e nian, hodi kumpre objetivu boot dezenvolvimentu sustentavel nian sira no objetivu boot nasionál atu transforma Timor-Leste sai país ida-ne’ebé riku, forte no seguru”.

Nune’e, maske hasoru konjuntura polítika no dezafiu oin-oin, Ezekutivu ne’e hahú ninia serbisu ho forma ativa no konstrutiva ida, hodi implementa vizaun, ba ida-ne’ebé povu vota ona iha eleisaun, no sai ona parte husi Planu Estratéjiku Dezenvolvimentu tinan 2011-2030.

Hafoin siklu kreximentu negativu nian ida, iha tinan 2017 no 2018, ekonomia nasionál di’ak filafali iha tinan 2019 no aprezenta kreximentu ida hamutuk 3,4%, tuir dadus Banku Mundiál.

Tinan 2020, lori obstákulu foun balu ba Governu, tanba Orsamentu Jerál Estadu nian la hetan aprovasaun no tanba luta hasoru pandemia COVID-19, ne’ebé aleinde impaktu diretu sira, ho ema hamutuk millaun 9 resin mak infetadu no rihun 470 resin maka mate iha mundu tomak, hamosu mós risku resesaun ba ekonomia mundiál no lakon serbisu mós aumenta, hodi tau populasaun mundiál nian barak tebtebes iha risku.

Maske difikuldade finanseira sira ne’ebé ezekusaun rejime duodesimál nian impoin, Governu VIII ne’e konsege hela manán iha luta hasoru COVID-19. Timor-Leste rejista ona kazu pozitivu konfirmadu hamutuk 24 husi ema sira ne’ebé infetadu husi Koronavirus foun no kazu provavel haat. Pasiente hotu-hotu di’ak fali ona no, hahú kedas husi loron 15 fulan-maiu, maka la eziste kazu ativu iha territóriu nasionál. Maske hetan ona rezultadu di’ak hirak ne’e, Governu ne’e kontinua serbisu atubele evita kazu infesaun foun sira husi Koronavirus foun iha Timor-Leste.

Aleinde ne’e, atu minimiza impaktu husi KOVID-19 ba ekonomia nasionál no salvaguarda empregu no kapasidade populasaun nian atu sosa, Governu tau ona iha prátika pakote medida sira ne’ebé forte ba estabilizasaun sosioekonómika, ho tulun oioin ba populasaun no ba setór privadu. Faze estabilizasaun ne’e sei sai hanesan aliserse ba implementasaun husi planu rekuperasaun ekonómika ne’ebé daudaun ne’e elabora hela. Planu ne’e sei lori ba Konsellu Ministrus atubele hetan apresiasaun iha loron 60 nia laran no ninia implementasaun sei hahú iha tinan 2021. Ba faze rua ne’e, sei tuir fali faze dezenvolvimentu nian, ne’ebé iha interligasaun no hatuur mós iha faze sira ne’ebé liu tiha ona no sei hahú implementa hahú husi tinan 2022.

Hatuur iha entendimentu polítiku foun ida-ne’e, Governu hakarak, liuhusi diálogu permanente no kooperasaun ho órgaun soberania hotu-hotu, hasoru dezafiu hotu-hotu no alkansa objetivu sira ne’ebé hakarak atinje, atu garante manutensaun pás no estabilidade sosiál, rekuperasaun, kreximentu no diversifikasaun ekonómika, ho aumentu husi produtividade nasionál, ne’ebé sustenta liuhusi melloria moris di’ak nian iha sistema edukasaun no formasaun profisionál, iha sistema nasionál saúde nian, maibé mós fleksibilizasaun no fasilitasaun ba investimentu privadu iha Timor-Leste.

   Ba leten